ruská modrá kočka

2. srpna 2012 v 11:08 | eveli-eliss |  kočky
-Ruská modrá kočka patří mezi krátkosrstá plemena koček, za její kolébku můžeme považovat oblast ruského přístavu
archangelsk (od toho původní název archangelská kočka).
-Vyniká svojí neobvyklou krásou a to nejen díky jednobarevné stříbřitě-modré srstí ale i nezaměnitelným výrazem ve tváři.
MOJE HISTORIE
-Tato původně kožešinová zvířata se postupně stala miláčky carů i jejich rodin, nejznámějším příkladem je ruský modrý kocour Vasko, kterého vlastnil ruský car Mikuláš I.
-Nejpozději kolem roku 1860 se toto plemeno koček přičiněním námořníků dostali do Anglie, kde sice domácí a robustnější britskou modrou kočku v oblibě nepředčili, přesto se však jejich populace rozrostla a získala dnešní podobu.
-Původní podoba není známa, s největší pravděpodobností měli místo dnešních zelených žluté oči a více hustou srst.
JAK VYPADÁM?
Od všech ostatních plemen koček se liší především dvojitou krátkou srstí jemné stříbrné barvy - tmavá už nevyhovuje přijaté koncepci FIFE - (ani při sebepečlivějším pročesávání se hřebenem nedostanete až na kůži, v případě promočení nasaje všechnu vodu vrchní srst, ta spodní a bělounká pokožka zůstavají zcela suché).
Tito čtyřnožci jsou spíše drobní, zpravidla ani po kastraci kočky nepřevyšují hmotnost 4 kg a kocouři 5,5 kg.
-Končetiny bývají štíhlé a dlouhé
-drobné tlapičky mívají oválný tvar
-špičatá ouška ještě násobí své kouzlo krátkými štětinkami
- oči mají mít sytě zelenou barvu a neorientální vzhled
 

perská kočka

2. srpna 2012 v 11:03 | evelin-eliss |  kočky
-Perská kočka je významné plemeno kočky domácí.
-Perské kočky jsou pro některé obrazem ušlechtilého a čistokrevného zvířete, pro druhé ztělesňují zlý sen, zejména kvůli náročné péči o jejich srst.
-Jisté je, že perské kočky vyvolávají větší množství protichůdných názorů než jiná plemena, ale přesto se jim podařilo prorazit a stát se jedním z nejvíce chovaných plemen.
JAK JSME TEHDY ŽILY?
Perská kočka patří mezi nejstarší čistokrevná plemena koček vůbec.
Do Evropy se rozšířila, podle některých pramenů v roce 1626 a dle jiných již roku 1520, patrně z Íránu, Arménie, Turecka či Iráku, avšak za její vlast je obecně považována Anglie.
Tyto kočky, které dovezl Nicolas Claude Fabri de Peiresac, byly ale spíše Podobné turecké angoře než typické peršance. Současně přivezl Pietro de la Valle další kočky s kulatějšími hlavami a mnohem hustší srstí z Persie
. A začalo docházet ke křížení obou plemen, jelikož obě měla dlouhou srst a velmi se k sobě hodila.
Peršanka se rychle stala symbolem postavení, moci a bohatství, takže není divu, že si brzo našla cestu na evropské dvory a sídla tehdejší šlechty.
Perská kočka s krátkou srstí se nazývá exotická kočka.
Je ve všech barevných varietách jako kočka perská.
Ve FIFe se tato dvě plemena tj. perská a exotická smí křížit mezi sebou, zatímco jiné světové organizace chovatelů koček (CFA) toto přísně odmítají.
Ve vrhu perské a exotické kočky nebo ve vrhu dvou exotických koček se mohou objevit obě dvě plemena.
Z chovného páru pouze perských koček se mohou narodit jen perská koťata.
Cílené šlechtění počalo teprve kolem roku 1870 a ze začátku bylo jeho snahou jen uchovat roztomilý panenkovský obličej perské kočky, časem se stalo hlavním cílem vyvíjení nových barevných typů, takže v současnosti můžeme obdivovat více jak 60 různých zbarvení peršanek.
Na první britské výstavě koček roku 1871 bylo vystaveno velké množství těchto koček a krátce poté byly zveřejněny první standardy plemene.
Záhy překročily perské kočky Atlantský oceán a dorazily do USA, kde byly roku 1903 vytvořeny americké standardy pro toto plemeno. Ty se od evropských lehce liší.
V Evropě dávají chovatelé přednost méně zavalitému typu, zatímco američtí milovníci koček usilují o kompaktnější stavbu a snaží se docílit bohatší srsti.
Američané vyšlechtili kočku s extrémně krátkým nosem - tzv. moderní typ.
Posuzovatelé - rozhodčí na výstavě velmi pečlivě hodnotí také zdravotní stav kočky, zejména kontrolují jestli nemá kočka příliš úzké nosní dírky a celkově jestli dobře dýchá, bez námahy a chrčení.
V Česku se prvně objevily tyto kočky moderního typu až po Sametové revoluci roku 1989, když se výstavy otevřely západním chovatelům.
Do té doby v Česku převládaly kočky s nosy podobnými domácím kočkám.

bengálská kočka

2. srpna 2012 v 10:57 | evelin-eliss |  kočky
KOLIK VÁŽIM?
-Hmotnost: 4,5 - 6,8 kg
KOLIK MĚŘIM?
-Délka těla: 44-107 cm
JAK VELKEJ MÁM OCAS?
-Délka ocasu: 15-44 cm
JAK JSEM VYSOKÁ?
-Výška: 41 cm
PODROBNOSTI O MĚ....
-Kočka bengálská je velká asi jako domácí kočka, kočky, které žijí v severní části areálu jsou o něco větší.¨
- V porovnání s domácí kočkou mají o něco delší končetiny.
-Základní barva srsti se liší podle poddruhu, většinou je zlatá, zlatočervená nebo zlatošedá až šedohnědá.
-Kresba je černá, skládá se ze skvrn nebo rozet, skvrny se často slévají do velkých map, na hřbetě se mohou tvořit pruhy.
-břicho a brada jsou bílé, také na ušním boltci mají bílou skvrnu, podobně jako další kočkovité šelmy.
-Sumaterský poddruh má méně skvrn, které jsou navíc menší, pákistánské kočky jsou šedé a mají nevýraznou kresbu.
-Srst severněji žijících poddruhů je hustší a méně nápadně zbarvená.
-Mezi kočkami bengálskými existuje velká variabilita, dokonce tak velká, že některé poddruhy byly původně považovány za samostatné druhy a teprve analýza DNA je odhalila jako poddruh.
-Krásným příkladem je iriomotská kočka, vzácný poddruh z japonského ostrova Iriomote.
-Její srst je tmavě hnědá a tečkování je nevýrazné.
-Kočka z ostrova Tzušima byla nedávno také odhalena jako poddruh bengálské kočky.
KDE BYDLIM?
-Kočka bengálská žije v celé jihovýchodní Asii, západní hranice rozšíření leží v Pákistánu, severní v Mongolsku a na východní Sibiři.
-Žije v Indii, Bangladéši, Barmě, Thajsku, Vietnamu, Malajsii, Indonésii, Číně, na Filipínech i v Japonsku.
-Obývá deštné pralesy, tropické lesy, ale i křoviny, polopouště i zemědělsky využívanou půdu.
- Dává přednost blízkosti vody.
 


mainská mývalí kočka

2. srpna 2012 v 10:44 | evelin-eliss |  kočky
-z nejstarších amerických kočičích plemen.
-Řadíme ji mezi největší domestikované kočky.
- Díky své impozantní velikosti a přátelské povaze se jí často přezdívá "něžný obr".
JAK ŽILY?
-Toto plemeno bylo pravděpodobně vyšlechtěno křížením amerických koček z oblasti Nové Anglie a Maine
-Jejich značná podoba s norskou lesní kočkou napovídá, že tato plemena musela mít společného předka.
- Jedna legenda také vypráví o Marii Antoinettě, která se v předtuše násilné smrti chtěla vystěhovat do Ameriky.
-Jako první tam poslala právě své milované kočky, mezi nimiž prý byly i nějaké norské lesní kočky.
-Jejich potomci pak dali vzniknout tomuto plemeni.
-Ať už je původ jakýkoli, jde skutečně o plemeno typické pro americký kontinent.
-Dlouhou dobu zde byly mainské mývalí kočky využívány v boji proti hlodavcům.
-Poprvé byly vystaveny v roce 1860 na výstavě koček v New Yorku a v roce 1861 bylo plemeno zaregistrováno.
-Od konce 19. století však zájem o toto plemeno postupně upadal, hlavním důvodem byl zřejmě dovoz perských koček do USA.
-Teprve v 50. letech 20. století bylo zásluhou amerického klubu chovatelů mainských mývalích koček (Central Maine Coon Cat Club) -plemeno znovu prošlechtěno.
-Další podporu získaly mainské kočky po založení Asociace chovatelů a příznivců mainských mývalích koček v roce 1976.
- Ve stejném roce bylo toto plemeno oficiálně uznáno.
-Od té doby jeho obliba vzrůstá, a to nejen na americkém kontinentě, ale i v ostatních koutech světa.
PROČ JSE TA JMENUJÍ?
.Tyto kočky byly poprvé spatřeny v americkém státě Maine a od toho je odvozeno první slovo názvu plemene.
.Druhé slovo - "mývalí" bylo kočce přiřazeno díky jejímu huňatému ocasu, nápadně připomínajícímu medvídka mývala
JAK VYPADAJÍ?
-Jsou obzvlášť velké a robustní.
-U těchto koček je velmi viditelný rozdíl mezi kočkou a kocourem.
-Samičky bývají drobnější, dosahují hmotnosti 5-7 kg.
-Robustnější samci mohou vážit 9-11 kg, kastrovaní kocouři dokonce 12 kg.
-Do plné velikosti dorůstají poměrně pozdě, až mezi třetím a čtvrtým rokem života
-Tělo těchto koček je velké, silné a svalnaté s hranatými obrysy.
-Jeho délka bývá i s ocasem většinou kolem 1 metru.
-Hlava je dlouhá se zřetelně vystupujícím čenichem.
-Lícní kosti jsou vysoce nasazené. Uši by měly být velké, vysoké a vzpřímené.
- Jsou posazeny daleko od sebe, mají širokou základnu a na koncích jsou špičaté, zakončené štětinkami chlupů vyrůstajících z vnitřní strany.
-Mají velké kulaté tlapy, mezi polštářky jim vyrůstají husté chomáčky chlupů.
-Barva očí může být různá a dokonce se někdy s věkem mění.
-Koťata se rodí s modrýma očima, za pár týdnů získávají svoji barvu, například oranžovou.
-Ta se časem, kolem roku i dvou, může ještě změnit např. v zelenou
-Mainské kočky mají polodlouhou srst, která je hustší kolem krku, na nohou, na břiše, a na ocase.
-Jejich ocas je stejně dlouhý jako jejich tělo, je tedy velmi dominantní.
-Výrazným znakem je tzv. límec kolem krku s delší a jinak zbarvenou srstí.
-Mainská mývalí kočka se vyskytuje jen v tzv. přírodních barvách, jaké známe také u obyčejných domácích koček.
-Možné jsou i různé barvy a kresby srsti, jako černá, modrá, červená, krémová a želvovinová a také s bílými skvrnami, s kresbou nebo se stříbřitě bílou podsadou.
-Existují čistě bílé kočky s oranžovýma, modrýma nebo nestejně barevnýma očima.
-Rozdělení barvy, které je tolik důležité u jiných plemen, je u těchto koček podružné.
-Nejčastěji se vyskytující barvou je černě mramorovaná nebo černě tygrovaná s bílou.

MISS ZVÍŘÁTKO 2012

1. srpna 2012 v 20:58 | evelin-eliss |  soutěže
piš do komentů jestly se budeš chtít zůčastnit se mé soutěže.
výhra je samozdřejmá.
1.přezdívka
2.jméno nebo přezdívka tvého zvířátka
3.něco o zvířátku(2-4 věty)
4.fotky zvířátka(na email evelin-eliss@email.cz)
5.blog
PRAVIDLA

1.pokud budeš mít fotky z googlu apod. tak tě okamžitě budu muset diskvalifikovat. :-(
2.NENADÁVAT SI
3.NEPŘIDÁVAT SI BODY SAMA


-soutěž má 5 kol.káždé
-kolo je na jeden týden
-váhra je za první druhé a třetí místo(diplomek+odměna poštou)
-pokud vyhraješ tak mi budeš muset říct tvojí adresu abych ti mohla poslat balíček :-)



TĚŠÍM SE NA VÁS
:-)

kdo chce být SB?

1. srpna 2012 v 20:46 | evelin-eliss |  SB
kdo chce být SB?
1.přezdívka
2.rok
3.něco o tobě....
4.blog


piš do komentů pod článek :-)

info 2

1. srpna 2012 v 11:18 |  INFO
tak fotečky nebudou
moc mě to mrzí ale doufám že si aspoň užijete prázky jako já,ale až nato že jsem nemocná mám anngínu.tak se mějte a užijte si to


konec infa 2

evelin

1. srpna 2012 v 11:03 | evelin-eliss |  evelin
jistě se ptáte kdo je evelin.já vám to upřesním.je to moje mainská mývalý kočička.
později sem přidám pár fotek.

info 1

1. srpna 2012 v 10:38 | evelin-eliss |  INFO
Ahoj,

všechny tu na mém blogu zdravím.doufám,že sem bude chodit víc a víc lidí.když jsem bude chodit víc lidí tak bych uspořádala naší první soutěž.jménem MISS ZVÍŘÁTKO 2012

chtěla jsem se ještě seznámit,jmenuju se eliss a moje kočka jse jmenuje evelin.ráda bych chtěla pozvat pár holek i kluků jestly by chtěly být SB jestli ano tak abymi psaly do komentů:
1.přezdívka
2.tvůj rok
3.blog(pokud ho nemáš tak nevadí staší email)
4.něco o tobě


A taky bych poprosila žádné nadávky na mém blogu.
konec infa 1 :-)

Kam dál